Plýtvání potravinami

Plýtvání potravinami
Problematika potravinového odpadu a hlavní zásady předcházení potravinovým ztrátám jsou zakotveny ve směrnici 2008/98/ES o odpadech. Směrnice ukládá členským státům povinnost zařadit do svých programů předcházení vzniku odpadů také opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu a sledovat a hodnotit provádění těchto opatření měřením úrovní potravinového odpadu na základě společné metodiky.
Členské státy EU se prostřednictvím cílů udržitelného rozvoje přijatých na summitu OSN v září 2015 zavázaly snížit do roku 2030 na polovinu množství potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitele a zredukovat potravinové ztráty v oblasti výroby potravin a dodavatelských řetězců.
Aktuální data o plýtvání potravin
Data o množství potravinového odpadu v EU a v ČR představená v roce 2025 za referenční rok 2022.
Tabulka č. 1 Konkrétní data o plýtvání potravinami v EU a ČR v tunách
Plýtvání potravin v sektorech za rok 2022 v tunách |
EU* |
ČR** |
Celkově |
59 200 000 |
1 080 608 |
z toho: |
|
|
V domácnostech |
32 100 000 |
652 455 |
V restauracích a stravovacích službách |
6 600 000 |
180 733 |
Ve výrobě a zpracování |
11 100 000 |
165 414 |
V maloobchodech a jiné distribuci |
4 800 000 |
67 296 |
V prvovýrobě |
4 600 000 |
14 670 |
*Zdroj: Eurostat, **Zdroj: MŽP
Tabulka č. 2 Konkrétní data o plýtvání potravinami v EU a ČR na obyvatele v kilogramech
Plýtvání potravin na obyvatele (2022) |
EU* |
ČR** |
Celkově |
132 kg |
102,7 kg |
z toho: |
|
|
V toho v domácnostech |
72 kg (54 %) |
62,03 kg (60,38 %) |
V restauracích a stravovacích službách |
15 kg (11 %) |
17,18 kg (16,72 %) |
Ve výrobě a zpracování |
25 kg (19 %) |
15,72 kg (15,31 %) |
V maloobchodech a jiné distribuci |
11 kg (8 %) |
6,40 kg (6,23 %) |
V prvovýrobě |
10 kg (8 %) |
1,39 kg (1,36 %) |
*Zdroj: Eurostat, **Zdroj: MŽP
Celkové množství potravinového odpadu v celé Evropské unii: 59,2 milionů tun, což představuje 132kg/obyvatele/rok
- Z toho 32 milionů tun = více než 50 % představují domácnosti (households) = přibližně 72 kg na obyvatele za rok
- Téměř 11 mil. tun = 19 % představuje zpracování a výroba (Processing and manufacturing) = 25 kg na obyvatele za rok
- 4,6 milionů tun = 8 % představuje prvovýroba (Primary production) = přibližně 10 kg na obyvatele za rok
- 6,6 milionů tun = 11 % představují restaurace a stravovací služby (Restaurants and food services) = 15 kg na obyvatele za rok
- 4,8 miliony tun = 8 % představuje maloobchodní prodej a jiné způsoby distribuce potravin (Retail and other distribution of food) =11 kg na obyvatele za rok.
Situace v ČR
- Celkové množství potravinového odpadu za rok 2022: 1 080 608
- V přepočtu na obyvatele ČR – v ČR se vyplýtvá 102,7 kg potravin/obyvatele/rok
- Z toho nejvíce představují koneční spotřebitelé/domácnosti: 62,03 kg na osobu za rok (652 455 tun)
- Prvovýroba představuje 1,39 kg/obyvatele/rok (14 670 tun)
- Zpracování a výroba potravin představuje 15,7 kg/obyvatele/rok (165 414 tun)
- Veřejné stravování představuje 17,8 kg/obyvatele/rok (180 733 tun)
- Obchody zahrnují 6,4 kg/obyvatele/rok. (67 296 tun)
Zdroj: MŽP
Co vyhazují spotřebitelé v České republice?
- Většina domácností se snaží potravinami neplýtvat.
- Téměř každý někdy vyhodí nepoživatelné zbytky, tj. okrájené části zeleniny a ovoce, případně kousky potravin, které při přípravě jídel nestačí spotřebovat (63 % domácností).
- Nejvíce vyhazovaným druhem jídla je ovoce a zelenina (3 pětiny domácností), polovina domácností někdy nestačí spotřebovat a následně zlikviduje pečivo.
- Dvě pětiny domácností občas vyhodí mléčné produkty.
- Nejméně lidé vyhazují maso, tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že tuto kategorii potravin nikdy nevyhazuje. U nealkoholických nápojů je podíl domácností, které je nikdy nevyhodí, ještě vyšší (84 %).
- 41 % dotázaných odpovědělo, že jim vyhazování potravin vadí a rádi by ho omezily a 20 % respondentů sice vyhazování potravin vadí rovněž, ale nemyslí si, že by bylo možné ho omezit.
Zdroj: UZEI
Darování potravin v ČR
Podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích (novela z r. 2018) platí povinnost provozovatelů potravinářských podniků (PPP) s prodejní plochou větší než 400 m2 poskytnout potraviny, které nejsou v souladu s požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je veřejně prospěšným právnickým osobám poskytujícím potravinovou pomoc.
Za rok 2024 shromáždily potravinové banky celkem 13450 tun potravin. Z toho 8800 tun pocházelo z tržní sítě a 4650 tun od producentů (Zdroj: ČFPB)
Ministerstvo zemědělství dlouhodobě finančně podporuje činnost potravinových bank a dalších subjektů, které shromažďují potraviny dle § 11 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb. a to od r. 2016 prostřednictvím dotačního programu 18 Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením.
Dobrovolně však mohou výše uvedené potravin darovat podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, také všechny ostatní subjekty (např. zemědělci, zpracovatelé, potravináři, distributoři).
Od 1.7.2023 došlo prostřednictvím nové vyhlášky č. 121/2023 Sb. o požadavcích na pokrmy ke zjednodušení možnosti darovat pokrmy. Vyhláška umožňuje zchlazení nebo zmrazení teplých pokrmů ve lhůtě stanovené pro jejich vydání. Takové pokrmy je možné následně ve zchlazeném či zmrazeném stavu např. darovat organizacím poskytujícím potraviny pro charitativní účely, které je mohou darovat jak ve zchlazené či zmrazené formě (nebo je i ohřát a podávat teplé). Tímto bude umožněno darovat přebytečné pokrmy ve lhůtě pro jejich vydání i jinak než skrze potravinové banky. Více informací k vyhlášce.
Nový návrh směrnice o odpadech
Evropská komise zveřejnila dne 5. července 2023 návrh revize směrnice o odpadech.
Potravinový odpad bude řešen jako součást revize směrnice o odpadech. Cílem návrhu je v oblasti snižování potravinového odpadu stanovit právně závazné cíle, kterých mají členské státy dosáhnout do roku 2030. Výchozím bodem pro posouzení pokroku při plnění těchto cílů budou výsledky prvního celounijního monitoringu potravinového odpadu (2020).
Od členských států je požadováno přijetí nezbytných opatření tak, aby do 31. prosince 2030 dosáhly na vnitrostátní úrovni snížení množství potravinové odpadu:
- o 10 % při zpracování a výrobě;
- o 30 % (na obyvatele), a to společně v maloobchodu a jiné distribuci potravin, v restauracích, stravovacích službách a domácnostech.
Po formálním přijetí budou mít členské státy až 20 měsíců na implementaci směrnice do vnitrostátních právních předpisů.
Návrh směrnice EU lze najít (v anglickém jazyce) na následujícím odkazu.
Více informací k návrhu směrnice a relevantní dokumenty lze najít na webových stránkách Evropské komise: https://food.ec.europa.eu/safety/food-waste_en