Legislativa označování potravin
Požadavky na označování potravin upravuje jednak evropská legislativa, v rámci níž jsou stanoveny obecnější požadavky na označování potravin a které jsou stejné ve všech členských státech EU, tak národní legislativa, která pak stanovuje specifičtější národní požadavky pro označování konkrétních druhů potravin.
Jedním z důvodů, proč je oblast označování tak složitá, je fakt, že požadavky na označování se mohou vyskytovat v různorodých právních předpisech. Od obecných předpisů, z jejichž názvu je již patrné, že se této problematice věnují, až po speciální předpisy, které s označováním na první pohled vůbec nemusí souviset.
Evropská legislativa
Nejdůležitějším právním předpisem, který upravuje označování potravin obecně, je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění, které upravuje základní požadavky a způsob jejich uvedení při označování potravin (např. stanovuje, které údaje musí být uvedeny povinně, jakou velikostí písma musí být uvedeny či povinnost uvést je v určitém zorném poli apod.) Mimo to také stanovuje, že veškeré informace, které jsou na potravině uvedeny, musí být pravdivé a nesmí uvádět spotřebitele v omyl. Požadavky uvedené v tomto nařízení, se vztahují na provozovatele potravinářských podniků ve všech fázích potravinového řetězce, kde se jejich činnosti týkají poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Použije se na všechny potraviny určené pro konečného spotřebitele, včetně potravin dodávaných zařízeními společného stravování a potravin určených k dodání do těchto zařízení.
Evropské prováděcí právní předpisy
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 provádí prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013, kterým se stanoví pravidla k nařízení (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího.
K nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 se dále vztahuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2018/775 kterým se stanoví pravidla pro použití čl. 26 odst. 3 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jde o pravidla pro uvádění země původu nebo místa provenience primární složky potraviny. Prováděcí nařízení zejména objasňuje a harmonizuje způsob, jakým musí být označován původ primární složky (primárních složek).
S požadavky na označování je možné se v evropské legislativě setkat také ve speciálních předpisech stanovující podmínky pro jednotlivá odvětví (např. v obchodních normách pro ovoce a zeleninu, drůbež aj.) či dokonce v předpisech stanovující podmínky označování pro jednotlivé druhy potravin (označování čerstvého masa, lihovin aj.). Konkrétně požadavky na lihoviny jsou obsaženy v Nařízení EP a Rady (EU) 2019/787 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008. Dne 18.2.2022 byly v Úředním věstníku EU (C 78) publikovány Pokyny k provádění některých ustanovení o označování obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787.
Dále je se možné setkat v evropských předpisech s požadavky na označování také tam, kde se označování primárně neřeší, ale ustanovení těchto předpisů mají dopad na označování, např. na volbu zákonného názvu potraviny. Jedná se například o Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, v platném znění, nebo o Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.
Evropský informační systém o označování potravin
Na webových stránkách Evropské komise je dostupný Informační systém o označování potravin, tzv. FLIS (Food Labelling Information System). Systém umožňuje vybrat potravinu, u které se následně zobrazí povinné údaje vyplývající z legislativy EU pro označování dané potraviny. Tyto údaje jsou dostupné ve 23 jazycích EU včetně češtiny. Informační systém poskytuje odkazy na příslušná právní ustanovení unijních předpisů a případná související vodítka.
Národní legislativa
Na národní úrovni jsou základní požadavky na označování všech potravin stanoveny zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, který pak obsahuje zvláštní požadavky v souvislosti s označováním některých produktů živočišného původu. Specifické požadavky na označování konkrétních druhů potravin jsou stanoveny prováděcími vyhláškami k výše uvedeným zákonům, zejména pak vyhláškou č. 417/2016 Sb. o některých způsobech označování potravin, v platném znění.