Codex Alimentarius
Cílem Codexu Alimentarius je prosazovat ochranu spotřebitelů a usnadnit celosvětový obchod s potravinami prostřednictvím vypracování potravinových norem, kodexů správné praxe a dalších pokynů.
Codex Alimentarius (CA) je mezinárodní organizace, na jejímž ustavení se v šedesátých letech podílely dvě organizace Spojených národů: Organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) a Světová zdravotnická organizace (WHO). Československo patřilo k zakládajícím členům CA. V roce 2003 se členem Komise Codexu Alimentarius (CAC) stalo Evropské společenství (nyní Evropská unie), které si rozdělilo kompetence s členskými státy na základě úrovně harmonizace příslušné legislativy.
Účelem CA je mimo jiné řídit a pomáhat při vypracování definicí potravin a požadavků na ně, pomáhat při harmonizaci těchto požadavků a tak podporovat i mezinárodní obchod s potravinami. Většina světové populace žije ve 189 zemích, které jsou členy CA a které se proto podílejí na návrhu norem a jejich zavádění na národní a regionální úrovni. Současně více než 200 mezinárodních nevládních organizací a mezivládních organizací má status pozorovatele.
Codex Alimentarius je řízen Komisí Codexu Alimentarius, což je mezivládní orgán, ve kterém mají svůj hlas všechny členské státy.
CA vypracoval a následně schválil řadu obecných a specifických norem o bezpečnosti potravin, které byly formulovány pro ochranu zdraví spotřebitelů a zajištění správných postupů v obchodování s potravinami. Ačkoliv normy přijaté Kodexem nemají právní platnost, jsou uznávané a používané, neboť byly sestaveny na základě vědeckých poznatků. V mnoha případech se Organizace pro světový obchod (World Trade Organisation - WTO) odvolává na kodexové normy při mezinárodních sporech týkajících se potravin a potravinářských výrobků. Národní a regionální zákony a normy ve většině případů používají jako výchozí bod právě kodexové normy. Např. Rada EU a Evropská komise bere tyto normy jako základ pro vypracovávání vlastních norem a právních předpisů.
Komise Codex Alimentarius (CAC) pracuje prostřednictvím několika typu výborů, které zajišťují efektivní a komplexní vývoj norem:
- Výbory pro obecné záležitosti (Horizontální výbory): Tyto výbory se zaměřují na průřezová témata platná pro všechny potraviny, jako jsou například hygiena potravin (CCFH), potravinářské přídatné látky (CCFA), kontaminanty v potravinách (CCCF), označování potravin (CCFL), metody analýzy a odběru vzorků (CCMAS) nebo rezidua pesticidů (CCPR) a veterinárních léčiv (CCRVDF).
- Komoditní výbory (Vertikální výbory): Tyto výbory vyvíjejí standardy pro specifické skupiny potravin, například pro tuky a oleje, čerstvé ovoce a zeleninu, zpracované ovoce a zeleninu, nebo pro mléko a mléčné výrobky.
- Koordinační výbory FAO/WHO: Tyto regionální výbory koordinují aktivity související s potravinovými normami v rámci konkrétních geografických regionů (např. Evropa, Afrika, Asie), včetně vývoje regionálních norem.
- Ad hoc mezivládní pracovní skupiny: Jsou zřizovány na omezenou dobu k řešení specifických naléhavých otázek.
Odkaz na webové stránky Codexu Alimentarius: http://www.fao.org/fao-who-codexalimentarius/en/
Kontaktním místem pro CA v EU je Evropská komise – GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin (DG Sante) (https://food.ec.europa.eu/horizontal-topics/international-affairs/international-standards/codex-alimentarius_en).
V České republice je Národním kontaktním místem CA Ministerstvo zemědělství (Odbor potravinářský).
I když nejsou oficiálně součástí struktury CAC, Komisi a jejím specializovaným výborům poskytují nezávislá vědecká doporučení tyto subjekty: Společný výbor expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva (JECFA), Společné uskupení FAO/WHO pro problematiku reziduí pesticidů (JMPR) a Společné uskupení FAO/WHO pro posuzování mikrobiologických rizik (JEMRA).