Evropská rada
Evropskou radu tvoří hlavy států nebo předsedové vlád zemí EU, předseda Evropské komise a předseda samotné Evropské rady. Jedná se o hlavní politický orgán EU, který stojí na vrcholu institucionálního systému EU se sídlem v Bruselu. Předseda ER je volen kvalifikovanou většinou členy ER na 2,5 roku s možností jednoho znovuzvolení.
ER stanovuje obecné politické směry, priority a strategie budoucího vývoje EU. Je odpovědná za základní politická rozhodnutí a řešení závažných politických problémů. Slouží jako fórum pro vrcholnou politickou diskusi v krizových situacích a často napomáhá vyřešit případné spory a neshody mezi členskými státy. V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu a před jmenováním každé Evropské komise vypracovává tzv. Strategickou agendu, která určuje základní pětileté cíle. ER obvykle dává podněty k úpravě zakládajících smluv, vyjadřuje se k vnějším vztahům Evropské unie a Společné zahraniční a bezpečnostní politice. V prohlášeních nebo rezolucích se vyjadřuje ke konkrétním tématům a problémům. S výjimkou případných změn Smlouvy o EU nepřijímá ER žádné právní předpisy. Obvykle rozhoduje konsensem. ER navrhuje kandidáta na předsedu Evropské komise, komisaře a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a po schválení EP je kvalifikovanou většinou jmenuje do funkce. Jmenuje také kvalifikovanou většinou Výkonnou radu Evropské centrální banky na základě doporučení Rady, o němž je dosaženo dohody po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů Evropské centrální banky.
Jednání ER jsou také nazývána summity. Účastní se jich kromě samotných členů také předseda Evropského parlamentu, který obvykle vystoupí v úvodní části zasedání, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nebo prezident Evropské centrální banky, pokud je na programu jednání jejich agenda. Zasedá každé dva až tři měsíce v roce. V případě, že se jednání neúčastní samotný člen, jeho místo zůstává neobsazeno. Nemůže být zastoupen svým náměstkem nebo ministrem. Může pouze požádat jiného člena ER, aby jej zastoupil. Po každém zasedání ER předkládá Evropskému parlamentu zprávu o jednání.
Jednotlivé záležitosti, v nichž bylo dosaženo dohody na samotném jednání ER, jsou zaznamenány v tzv. závěrech Evropské rady. Jsou v nich uvedeny konkrétní otázky, jež jsou pro EU důležité, a nastíněna opatření, která je třeba přijmout, jakožto i cíle, kterých je třeba dosáhnout. Může v nich být rovněž stanovena lhůta pro dosažení dohody ohledně konkrétní záležitosti nebo v jaké lhůtě má Evropská komise předložit určitý návrh. Závěry jednání jsou důležitým návodem pro činnost Evropské komise i Rady EU. Před jejich přijetím předseda ER vypracuje jejich návrh, který se následně v Radě EU, většinou na úrovni Coreperu projednává a připravuje se ke konsenzuálnímu přijetí. U nejobtížnějších otázek však musejí nalézt řešení vedoucí představitelé EU přímo na zasedání ER.