Ukrajinští zemědělci hodnotí státní podporu na odminování půdy za nedostatečnou
Zemědělci na Ukrajině se potýkají s finančními problémy při placení za odminování své půdy přesto, že státní program kompenzace nákladů na odminování zemědělské půdy pokrývá 80 % skutečných nákladů.
Průměrné náklady při strojovém odminování se pohybují kolem 5.500 USD/ha, což je pro většinu zemědělců, i při státní podpoře 80% celkových nákladů, téměř nedostupná částka. Program je v platnosti od 30. května 2024. Mnoho zemědělců se snaží na odminování nalákat dobrovolníky, kterým nabízí i platby předem. Je pochopitelné, že o tuto nebezpečnou práci bez předchozího výcviku a bez patřičné techniky není zájem. Jsou slyšet I návrhy, že dobrovolníci zapojení do odminování by měli být vyjmuti z mobilizace.
Rusko a Bělorusko zůstaly bez jablek
Jarní mrazy a krupobití způsobily značné škody ruskému a běloruskému zahradnictví, nejvíce byly zasaženy jablka a hrušky. V některých regionech dosahují ztráty až 70 % oproti minulým létům. To je hlavním důvodem, proč výroba ovocných produktů poklesla o 35 %. Současně s tím dochází ke snížení kvality produktů, což ovlivní jejich trvanlivost a skladování. To vše podle analytiků povede k tomu, že do jara příštího roku dosáhnou ceny jablek v Bělorusku a Rusku rekordních úrovní. Teoreticky může Rusko nahradit ztráty dovozem, ale již dříve si sami Rusové zakázali dovážet ovoce z většiny zemí, kde se produkuje. To platí zejména pro Evropskou unii, Moldavsko a samozřejmě Ukrajinu. Nyní Rusové dovážejí jablka složitými a drahými cestami, aktuálně přes Bělorusko a Kazachstán. To však výrazně zvyšuje konečnou cenu, protože zprostředkovatelé a dopravci si za své služby nechávají dobře zaplatit. Je známo, že Rusko dováží jablka ze Srbska, ale sami Srbové se snaží diverzifikovat dodávky a sami raději prodávají jiným zemím. Z tohoto důvodu se prodej srbských jablek do Ruska každým rokem snižuje. Problémy jsou také s dovozem tureckých, íránských a ázerbájdžánských jablek, zejména kvůli jejich kvalitě a složité a drahé dopravě.
Německo z celé EU kupuje nejvíce ukrajinského medu
Podle Eurostatu EU loni dovezla 163.700 tun medu ze třetích zemí. Přibližně 60,2 tisíc tun, tj. 37 % dovozu do EU pocházelo z Číny. Následuje Ukrajina s 45,8 tisíci tunami dovezeného medu, což představuje cca 28 % dovozu do EU. Třetí místo zaujímá Argentina s 12 % a 20,4 tisíci tunami medu. V roce 2023 Německo dovezlo asi 13.084 tun medu z Ukrajiny, 9.091 tun z Argentiny a 7.784 tun z Mexika. Čína je na šestém místě z dovozců do Německa, konkrétně v loňském roce bylo dovezeno z Číny do Německa 3.133 tun medu.
Zdroj: Ministerstvo agrární politiky a potravin Ukrajiny
Zpracoval:
Petr Sochor
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Kyjevě
tel: +380 506 138 519, e-mail: petr.sochor@mzv.gov.cz