Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrady za poskytnutí informací 3_2024

Rozhodnutí

Ministerstvo zemědělství jako příslušný správní orgán podle § 9a písm. a) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 16a odst. 4 a 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve  znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodlo ve věci stížnosti na  postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona ze dne 9. 12. 2024 rozporující oznámení o výši úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací ze dne 9. 12. 2024, č. j. SZIF/2024/0744420 (dále jen „Oznámení“), týkající se žádosti o informace podané H. S., xxxx (dále jen „žadatelka“ či „stěžovatelka“), doručené dne 26. listopadu (dále jen „žádost“),

takto:

Celková výše úhrady, která je uvedena v Oznámení ze dne 9. 12. 2024 vydaném Státním zemědělským intervenčním fondem pod č. j. SZIF/2024/0744420, a činila 600,- Kč za poskytnutí celkem 64 stran odborného textu spolu s 19 stranami příloh, se podle § 16a odst. 7 písm. a) informačního zákona potvrzuje.

Účastník řízení (§ 27 odst. 1 správního řádu):

H. S., xxxx

Odůvodnění:

Žádostí ze dne 26. 11. 2024 se stěžovatelka domáhala podle informačního zákona zaslání „dokumentu Příručka pro terénní inspektory ke kontrolám na místě pro Agrolesnictví IACS, číslo příručky D0106.17, včetně případných příloh, v jeho aktuálním znění. Pokud tento dokument již není platný, žádala o zaslání jiného dokumentu, který ho obsahově nahrazuje. Dokument požadovala ve strojově čitelném formátu (DOCX, příp. PDF se strojově čitelnou vrstvou, tedy nikoliv naskenované PDF) v plném znění bez anonymizace podle zákona
č. 499/2004 Sb.“.

Oznámením Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „povinný subjekt“ či „SZIF“) ze dne 9. 12. 2024, č. j. SZIF/2024/0744420, bylo stěžovatelce sděleno, že čas strávený vyhledáváním, kontrolou a úpravou požadovaného dokumentu, který obsahuje celkem 64 stran odborného textu a 19 stran příloh, bude odhadem trvat 120 minut. Na základě kvalifikovaného odhadu nákladů na časově náročné vyhledávání požadovaných informací tedy povinný subjekt vygeneroval časovou náročnost 2 hodiny a hodinovou sazbu dle sazebníku ve výši 300 Kč, tj. celkem bylo po stěžovatelce požadováno 600 Kč. Současně byla stěžovatelka řádně poučena ve smyslu § 17 informačního zákona.

Stěžovatelka podala téhož dne 9. 12. 2024 stížnost na postup při vyřizování žádosti, v níž namítala, že se jedná o běžný provozní dokument, že musí být uložen způsobem, který umožňuje rychlý a snadný přístup zaměstnancům SZIF. Požadované informace tedy není potřeba složitě a časově náročně vyhledávat, současně dokumenty není potřeba nijak upravovat, kontrolovat ani anonymizovat.

Stěžovatelka zdůrazňuje, že informace požaduje v plném znění, tj. bez anonymizace. Stěžovatelka si stejný dokument vyžádala v roce 2023, kdy byl dokument poskytnutý v plném rozsahu. Z poskytnutého dokumentu vyplynulo, že neobsahoval žádné informace, které by nebylo možné poskytnout, a proto by musely být anonymizovány. Nelze předpokládat, že by se aktualizovaná verze stejného dokumentu svým charakterem zásadně lišila nebo že by obsahovala informace, které nelze podle informačního zákona poskytnout.

Závěrem stěžovatelka uvádí, že se nejedná o mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, které by povinný subjekt zatěžovalo.

Povinný subjekt ve svém vyjádření vysvětluje, že prochází každý požadavek, resp. požadovaný dokument ze strany žadatelů podle informačního zákona samostatně a posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro jeho poskytnutí, popř. zda je dán zákonný důvod, pro který tak nelze učinit a dále se vyjadřuje ke srovnání s dříve poskytnutým dokumentem. Povinný subjekt závěrem navrhuje, aby orgán oprávněný k vyřízení stížnosti podle § 16a odst. 5 informačního zákona jeho postup potvrdil.

Ministerstvo jako nadřízený orgán podle § 16a odst. 4 informačního zákona ve spojení s § 9a písm. a) zákona o SZIF posoudilo skutečnosti uvedené ve stížnosti a došlo k následujícím závěrům:

Stížnost byla podána v souladu s § 16a informačního zákona včas a oprávněnou osobou.

Podle § 17 odst. 1 informačního zákona je povinný subjekt, v tomto případě SZIF, oprávněn v souvislosti s poskytováním informací žádat kromě úhrady ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, přičemž podrobnější zásady stanovení úhrad za poskytování informací vymezuje nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Ustanovení § 17 odst. 3 informačního zákona stanovuje: „V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává.“.

Povinný subjekt tedy v souladu s výše uvedeným ustanovením před poskytnutím informace oznámil žadatelce v Oznámení, že se v případě žádosti o poskytnutí informace ze dne 26. 11. 2024 bude při vyhledávání požadovaných kontrolních materiálů jednat o mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací v celku 120 minut. Nadřízený orgán je toho názoru, že je v Oznámení ze dne 9. 12. 2024 výše úhrady dostatečně odůvodněna, pouze pro upřesnění dodává, že mimořádně rozsáhlé vyhledávání spočívá ve vyhledávání případných chráněných informací a jejich následné anonymizaci.

Na základě všech výše uvedených informací dospělo ministerstvo k závěru, že úhrada nákladů je požadována oprávněně, a proto rozhodlo v souladu s § 16a odst. 7 písm. a) informačního zákona tak, že se výše úhrady potvrzuje. Úhrada byla tedy stanovena za komplexní prostudování dokumentů za účelem, v jakém rozsahu lze údaje v nich poskytnout. Časový předpoklad stanovený SZIF za účelem pročtení a případné anonymizace požadovaných dokumentů (i s ohledem na opakované žádosti o poskytování dokumentů/metodik) neshledalo ministerstvo jako nadhodnocené.

Dále nadřízený orgán odmítá jako nedůvodnou námitku stěžovatelky založenou na předpokladu, že dokument poskytnutý stěžovatelce v roce 2023 ve stadiu rozpracovanosti o rozsahu 5 stran odborného textu se svým charakterem zásadně nemůže lišit nebo obsahovat informace, které nelze podle informačního zákona poskytnout, od současné verze, která má 64 stran odborného textu a 19 stran příloh. Povinností povinného subjektu je projít každý dokument požadovaný ze strany žadatelů podle informačního zákona samostatně a posoudit, zda jsou splněny podmínky pro jeho poskytnutí, popř. zda je dán zákonný důvod, pro který tak nelze učinit. Konkrétně SZIF hodnotí, zda u každého požadovaného dokumentu jsou nebo nejsou splněny podmínky pro jeho podřazení pod § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona, a tedy zda jde o dokument či informaci vztahující se výlučně k vnitřním pokynům SZIF, tzn. který má nezpochybnitelně a výlučně charakter vnitřního předpisu a nemá na žadatele žádný dopad (jde-li tedy výlučně o vnitřní informace).

Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat (§ 16a odst. 9 informačního zákona).