Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc prosinec 2018
Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc prosinec 2018
Dotaz:
Podávám žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění.
Žádost o informace:
1. Žádám o kopii rozhodnutí, kterým bylo ukončeno přerušené restituční řízení vedené pod č. j.
2. Žádám o kopii rozhodnutím, kterým bylo rozhodnuto o vlastnictví domu čp. xxx v k. ú. Rapšach (viz Pozemková kniha), popř. budovy čp. xxx (viz kupní smlouva ze dne 24. 12. 1955) a o výši pohledávkách ve smyslu § 9 zákona o půdě.
3. Dle jakého právního předpisu byl oprávněn Pozemkový úřad a Váš úřad selektovat restituenty (viz listina Vašeho úřadu č. j.: 2360/07 ze dne 20. 9. 2007)?
4. Z jakého právního předpisu vycházel Váš úřad a Vy osobně, při vyslovení právního názoru (viz rozhodnutí o obnově řízení a Váš dopis), že selekce restituentů je v souladu s Ústavou ČR?
5. Jaké listiny prokazují, že pro Ministerstvo zemědělství a pro Vás je neplatné odborné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů ve věci násilného vysídlení politicky nespolehlivých občanů v roce 1953, kdy podle právního názoru Pozemkového úřadu a vašeho úřadu nebylo násilné vysídlení politicky nespolehlivých občanů v roce 1953 ze svých domovů z důvodu ochrany státní hranice politickou perzekucí (zločinem proti lidskosti) a porušením základních lidských práv a svobod?
Odpověď:
Dopisem ze dne 27. listopadu 2018 jste v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, požádal o poskytnutí těchto informací:
1. Žádám o kopii rozhodnutí, kterým bylo ukončeno přerušené restituční řízení vedené pod č. j.
2. Žádám o kopii rozhodnutím, kterým bylo rozhodnuto o vlastnictví domu čp. 164 v k. ú. Rapšach (viz Pozemková kniha), popř. budovy čp. 164 (viz kupní smlouva ze dne 24. 12. 1955) a o výši pohledávek ve smyslu § 9 zákona o půdě.
3. Dle jakého právního předpisu byl oprávněn Pozemkový úřad a Váš úřad selektovat restituenty (viz listina Vašeho úřadu č. j.: 2360/07 ze dne 20. 9. 2007)?
4. Z jakého právního předpisu vycházel Váš úřad a Vy osobně, při vyslovení právního názoru (viz rozhodnutí o obnově řízení a Váš dopis), že selekce restituentů je v souladu s Ústavou ČR?
5. Jaké listiny prokazují, že pro Ministerstvo zemědělství a pro Vás je neplatné odborné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů ve věci násilného vysídlení politicky nespolehlivých občanů v roce 1953, kdy podle právního názoru Pozemkového úřadu a vašeho úřadu nebylo násilné vysídlení politicky nespolehlivých občanů v roce 1953 ze svých domovů z důvodu ochrany státní hranice politickou perzekucí (zločinem proti lidskosti) a porušením základních lidských práv a svobod?
K výše uvedeným dotazům sděluji následující:
1. V příloze zasílám požadovanou kopii rozhodnutí. Jedná se o rozhodnutí Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, referát pozemkový úřad ze dne 31. července 1995, č. j. 1028/1403/95-KRZ-353, potvrzené rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. prosince 1995, č. j. 10 Ca 530/95-27.
2. Požadované rozhodnutí bylo přiloženo již k žádosti dle bodu 1, neboť ve věci Vámi uplatněného restitučního nároku probíhalo pouze jediné restituční řízení.
3. Pozemkový úřad a Ministerstvo zemědělství nebyly oprávněny selektovat restituenty podle žádného právního předpisu. Tyto státní úřady při rozhodování v restitučních případech postupovaly v souladu s právním řádem České republiky. Žádné restituenty nezvýhodňovaly ani neznevýhodňovaly.
4. Ministr zemědělství ani jím řízený ústřední orgán státní moci nikdy nezastával a nezastává právní názor, že selekce restituentů je v souladu s Ústavou ČR.
5. Ministr zemědělství ani Ministerstvo zemědělství nezpochybňují platnost Vámi předloženého odborného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů vydaného v roce 2017.
(Přílohy: 1. požadované rozhodnutí.pdf)
Dotaz:
Žádám o poskytnutí informace o kontrolách provedených včelařských vzdělávacích akcí agenturou SZIF za roky 2017 a 2018.
Žádám o soupis provedených kontrol jednotlivých subjektů žadatele. Zajímá mě den kontroly, místo kontroly kontrolovaný subjekt (pořadatel akce) a výsledek kontroly.
Odpověď:
Dne 10. prosince 2018 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s „žádostí o poskytnutí informace o kontrolách provedených včelařských vzdělávacích akcí agenturou SZIF za roky 2017 a 2018“.
K výše uvedené žádosti Vám v příloze zasílám tabulku s přehledem těchto kontrol, kterou zpracoval Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“), v jehož působnosti je tato agenda.
V případě dalších dotazů týkajících se provedených kontrol se obracejte přímo na SZIF, který je samostatným povinným subjektem podle výše uvedeného zákona.
(Přílohy: 1. Kontroly - včelařské vzdělávací akce.docx)
Dotaz:
V rámci zákona o svobodném přístupu k informacím žádám tímto o zaslání informace, jaký ekonomický subjekt (tedy specifikaci obchodního jména, identifikačního čísla a úplné adresy sídla či místa podnikání) pobíral či žádal v roce 2018 zemědělské dotace na moje pozemky zapsané v kú Čistá u Litomyšle, okres Svitavy, přičemž parcelní čísla těchto mých pozemků jsou uvedeny v přiloženém výpise z katastru nemovitostí.
Dále žádám o informaci, jaká konkrétní částka byla na jednotlivé mé pozemky v požadovaných letech komu vyplacena a kdo o ni požádal.
Odpověď:
Dne 10. prosince 2018 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o poskytnutí informací ohledně subjektů hospodařících na Vašich pozemcích v k.ú. Čistá u Litomyšle a případných dotací poskytovaných těmto subjektům.
K výše uvedené žádosti Vám v příloze zasílám tabulku s přehledem těchto subjektů, kterou zpracoval Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“), v jehož působnosti je tato agenda.
K danému přehledu pro upřesnění uvádím, že k daným dílčím půdním blokům (dále jen „DPB“) jsou pro rok 2018 prozatím schváleny jen dotace k SAPS. ZOD Opatovec má k danému DPB připravenu ke schválení dotaci k LFA a ZD Dolní Újezd má k danému DPB připravenu ke schválení dotaci k AEKO. Obě družstva pak mají podanou žádost ke Greeningu a přechodným vnitrostátním podporám (PVP).
V případě dalších dotazů týkajících se poskytování dotací na plochu se obracejte přímo na SZIF, který je samostatným povinným subjektem dle výše uvedeného zákona.
(Přílohy: 1. Tabulka dotací - k.ú. Čistá u Litomyšle.xlsx)
Dotaz:
S odkazem na zákon 106/1999 Sb. žádám o informací, kolik služebních vozů je ve vozovém parku Vašeho ministerstva (jde mi pouze o ústředí a nikoliv podřízené jednotky jako např. příspěvkové organizace) a kolik z nich je pojištěno havarijně.
Odpověď:
K Vaší žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ohledně počtu služebních vozidel Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) se stanovištěm v Praze, sděluji, že ve vozovém parku ministerstva je 61 vozů a všechna vozidla jsou havarijně pojištěna.
Dotaz:
Žádost o vrácení platby v částce 54 760,00 Kč za provedení kanalizační přípojky
Na základě zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů žádám o prověření financování tlakové kanalizace a ČOV v obci Klamoš, kterou prováděla firma STAVOKA Kosice, a.s. a mé platby v celkové částce 54 760,00 Kč, kterou jsem byl nucený uhradit za provedení kanalizační přípojky u č.p. xx v obci Klamoš.
Na základě Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, na základě Usnesení č. 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod a na základě zákona č. 128/2000 Sb., Zákon o obcích, ve znění pozdějších předpisů, jsem občanem České republiky, nyní obce Klamoš, proto mám nárok na bezplatnou kanalizační přípojku a to z důvodu, že obec čerpala dotace z EÚ (MZ) a ze státních rozpočtů KÚ HK.
Občanem obce Klamoš jsem od 20. července 2017 a z tohoto důvodu mám nárok na veškeré výhody a povinnosti obce. Majitelem nemovitosti s popisným č. xx v obci Klamoš jsem již od roku 1994. Na základě zákona č. 128/2000 Sb., Zákon o obcích, ve znění pozdějších předpisů, bylo povinností obce mě informovat o záměru výstavby kanalizace. Ze strany obce jsem nebyl ústně ani písemně informován, přesto že jsem do obce pravidelně jezdil cca každý druhý týden v měsíci. Bez mého vědomí začala firma STAVOKA Kosice, a.s. provádět výkopy pro kanalizační přípojku, na mojí žádost kdo jim to nařídil, prý obec.
Po provedení jsem byl nucený hotovostně uhradit částku 54 760,- Kč do pokladny firmy STAVOKA Kosice, a.s.
Částka hrazená obcí byla v několika procentech, proto se starosta obce nemůže odvolávat na to, že si občané na kanalizaci „našetřili". Nikdo mně neřekl, na jakém účtu byly tyto našetřené finanční prostředky vedeny.
Žádám o prošetření, na jakém účtu byly našetřené finanční prostředky vedeny a v jaké výši a kolik takových to účtů u obce ještě existuje!
V obci Klamoš byly provedeny kanalizační přípojky k nemovitostem, jejichž vlastníci nejsou občany obce Klamoš nebo v nemovitostech nemají trvalé bydliště, pouze je pronajímají.
Žádám o prověření, jak a kým byly hrazeny kanalizační přípojky k nemovitostem, jejichž vlastníci nejsou občany obce Klamoš. v nemovitosti nebydlí - v nemovitosti žije někdo jiný a jak byly tyto přijaté finanční prostředky vyúčtovány v rámci dotačních programů a obce Klamoš.
Jestliže si občané obce „šetřili" na tlakovou kanalizaci, jak uvádí starosta obce, proč tedy nebyly připojeny na kanalizační řad 2 bytové jednotky, které jsou v obci? Kdo bude tyto přípojky hradit a toto nejsou, nebydlí zde, občané obce Klamoš?
Žádám o prověření, kde jsou „naspořené" peníze na kanalizaci těchto občanů!
Žádám o prověření, proč není napojena na kanalizaci a ČOV obec Štít a jak budou a jsou využity ..našetřené" finančními prostředky obe Štít a na jakém účtu je obec vede?
Zde se naskýtá otázka, zda má každý občan obce svůj vlastní účet, na kterém má naspořené finanční prostředky, což by nebylo v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích.
Žádám o prověření účtů vedených u obce Klamoš a jejich čerpání.
Žádám o prověření jak byly financovány kanalizační přípojky obyvatelům, kteří se do obce přistěhovali před cca rokem až pěti lety? Také si „nešetřili" nebo ,.šetřili"jinde a kde?
Starosta obce mně sdělil, že proběhla veřejná zasedání v letech 2007 - 2017.
Kdyby tomu tak bylo, tak by občané, kteří se ptaly starosty, zda si mají vybudovat septik, nebo SE bude budovat nová kanalizace jim nebyl schopný odpovědět. Tito občané si pořídili nový septik a následně se budovala tlaková kanalizace. To uvolněný starosta obce Klamoš, která má 396 obyvatel a pobírá cca 41 000 tisíc Kč měsíčně NEVÍ? Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je povinen informovat občany obce.
Na žádné toto zasedání jsem nebyl pozván. Veřejného zasedání dne 17. dubna 2017, od 17. hod., jsem se zúčastnil, ale nejednalo se o vybudování, ale již zde byla přítomna firma, STAVOKA Kosice, a.s., která měla výstavbu tlakové kanalizace provádět. Tato firma, STAVOKA Kosice, již v ranních hodinách 17. dubna 2017 prováděla vyměřování výstavby tlakové kanalizace a ČOV. Vše již bylo rozhodnuto, včetně výběrového řízení a ceny. Nikdo neřekl, které firmy se výběrového řízení zúčastnily a proč právě zvítězila firma STAVOKA Kosice a jaká je cena.
Žádám o prověření, proč musela být budována nová kanalizace, když byla, je a bude stále funkční stávající kanalizace, stačila by pouze vybudovat ČOV. Nikdo a nic o občany projednával. Starosta se rozhoduje sám!
Žádám o prověření veřejné zakázky tlakové kanalizace a ČOV v obci Klamoš, zda byla zakázka vysoutěžena v souladu s platnými zákony a zda byla správně provedena výstavba (např. počet trubek, položení finiš silnic) v souladu s uzavřenou smlouvou, převzetí do užívání a následné vyúčtování v rámci dotačních programů a obce.
Žádám o prověření, jakým způsobem byl prověřen úraz v rámci výstavby tikové kanalizace, zda byla přítoma policie ČR a z jakých finančních prostředků byl odškodněn zraněný.
Z důvodu, že jsem byl při vybudování tlakové kanalizace v obci Klamoš znevýhodněn oproti jiným občanům obce, žádám na základě výše uvedených skutečností o stornování daňového dokladu č. xxxxxxx vystaveného STAVOKA Kosice, a.s., dne 26. 9. 2017 a o vrácení celkové částky 54 760,00 Kč, kterou j sem uhradil hotově dne 11. 10. 2017 na základě pokladního dokladu č. xxxxxxx, STAVOKA Kosice, a.s.
Žádám o prověření, jakým způsobem bylo provedeno vyúčtování práce za výstavbu mé přípojky tlakové kanalizace firmou STAVOKA Kosice a.s. a zda byly správně vyúčtovány mnou uhrazené finanční prostředky obci Klamoš.
Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 19. prosince 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), ve které žádáte „o vrácení platby v částce 54 760,00 Kč za provedení kanalizační přípojky a o prošetření dalších okolností souvisejících s výstavbou tlakové kanalizace a ČOV“, sděluji následující.
Ministerstvo zemědělství poskytlo státní finanční podporu na akci „ Klamoš – tlaková kanalizace a ČOV“, která se týkala pouze výstavby kanalizačního systému a ČOV. Kanalizační přípojky spojené s výstavbou výše zmíněné akce nebyly součástí dotace. Z tohoto důvodu tedy není možné k financování přípojek za Ministerstvo zemědělství sdělit více bližších informací.
K otázce veřejné zakázky na stavbu tlakové kanalizace a ČOV sděluji, že proběhla v souladu s dotačními podmínkami Programu 129 250 a tedy i v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. K vyúčtování právě probíhá závěrečné vyhodnocení, které má prokázat její soulad s pravidly Programu 129 250 Ministerstva zemědělství „Výstavba a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací“.
Závěrem sděluji, že z § 1 InfZ vyplývá, že účelem tohoto zákona je upravit podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanovit základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány. Z Vaší výzvy o prověření postupu vyplývá, že se s odkazem na zmíněný zákon domáháte řešení problému, který rámec InfZ a jeho účel zcela zřejmě přesahuje. Nelze se totiž s odkazem na InfZ domáhat něčeho, co samo o sobě není informací, ale snahou, resp. požadavkem o věcné řešení konkrétního problému.
Ohledně dotazů týkajících se hospodaření obce se obraťte na příslušnou obec, která je samostatným povinným subjektem ve smyslu InfZ.
Dotaz:
Odvolání podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb.
Žádostí ze dne 19 11.2018 jsme se obrátili na ředitele odboru kanceláře ministra se žádostí o poskytnutí informace ve věci ochrany zemědělského půdního fondu a ochranného pásma lesa. Tato žádost byla vyvolána návrhem územního plánu Zbilidy, ve kterém se uvažuje, že pozemek p.č. xxxx (v KN je veden jako trvalý travní porost a v dosud platném uzemním plánu Zbilidy je jeho plocha vykázána jako orná půda) bude nově vymezen jako plocha určená pro vzlety a přistání malých letadel včetně ultralehkých letadel. S tímto pozemkem však bezprostředně sousedí naše 4 lesní pozemky (pozemky p.c. xxx, xxx, xxx a xxx v k ú. Šimanov) se smrkovým porostem vysokým až 3 metry - cca 11letý porost. V návrhu územního plánu obce Šimanov (je v závěrečné etapě po veřejném projednání) jsou tyto pozemky vedeny jako plocha lesu.
Ing. J.F., pověřený řízením Odboru kanceláře ministra, nám svým přípisem ze dne 7.12.2018 (č.j. 67992/2018-MZE-16212) sdělil, že k dotazu tykajícího se ochrany zemědělského půdního fondu není Ministerstvo zemědělství kompetentní poskytnout relevantní informaci, neboť ústředním orgánem státní správy v této záležitosti je Ministerstvo životního prostředí. Povinný subjekt se tedy vyjádřil pouze k dotazu směřujícího k ochrannému pásmu lesa. Protože se s odpovědí povinného subjektu neztotožňujeme, podáváme odvolání podle §16a informačního zákona z důvodů, jak bude dále uvedeno.
Z veřejně dostupných zdrojů je nám známo, že ministerstvo vždy zastávalo názor, že lesní zákon řeší ochranu lesa komplexně, tedy i pro případy zajištění vertikální ochrany lesa. Ze stávajícího přípisu povinného subjektu však nyní vyplývá, že lesní zákon neobsahuje žádné ustanovení o tomto druhu ochrany lesa. Povinný subjekt pouze odkazuje zejména na § 14 lesního zákona a k tomu poznamenává, že prostor o šířce 50 metrů od kraje lesa je dostatečný jak z hlediska ochrany lesa, tak i z hlediska ochrany činností nebo umisťování staveb. Jsme toho názoru, že zákonná ochrana lesa je činěna ve veřejném zájmu a tento veřejný zájem nemůže být potlačován nebo dokonce upozaďován ryze individuálním zájmem jednotlivce, tj. v daném případě naplánováním plochy pro vzlety a přistání malých letadel, jež vlastní majitel pozemku p.č. xxxx.
Pohled na věc – nastíněný povinným subjektem - vychází z právní domněnky, že smrkový porost (dnes cca 3 metrový) nebude již dále růst do výšky. Podle odborné literatury, ale i z našeho poznání z místa samého porost každoročně nyní vykazuje výškový přírůstek až 75 cm, přičemž smrk dorůstá do výšky až 50 metrů. Ve světle shora uvedeného je patrné, že horizontální ochrana lesa vyřčená povinným subjektem nemůže v daném případě (letecká činnost) plnit roli vertikální ochrany lesa ani ji nahrazovat. Chceme také zdůraznit, že bez ohledu na stávající kůrovcovou kalamitu, pokud by jí měl být náš smrkový les zasažen v budoucnu, budou lesní pozemky znovuosázeny jinými jehličnany typu jedle (výška zpravidla 60 metrů) nebo modřín (50 metrů) a požadavek na vertikální ochranu našeho lesa je tedy trvale aktuální.
Připouštíme, že byla chyba, že jsme k žádosti ze dne 19.11.2018 nepřipojili v příloze soubory fotografií o dokonaných skutcích majitele pozemku p. č. xxxx a na něm provozované vzletové a přistávací dráhy, kterých se dopustil na našich pozemcích a lesu v letech 2007 až 2014. Tento nedostatek v podání dozajista poznamenal odpověď povinného subjektu. Proto v rámci podaného odvolání tento deficit odstraňujeme a v příloze (elektronicky na podatelnu ministerstva - podatelna@mze.cz) zasíláme celkem 7 souborů fotografií o jednotlivých devastujících útocích na náš majetek v této lokalitě. Po všechny tyto skutky je společné, že náš lesní majetek bránil bezpečnému provedení vzletu a přistání na pozemku p.č. xxxx. Stejný pohled platí i pro návrh územního plánu, neboť s každoročními přírůstky porostu bude les bránit bezpečnému vzletu a přistání. Tento závěr je nezpochybnitelný i ve světle vyjádření Ministerstva dopravy, odboru civilního letectví ze dne 29.11.2018, které konstatovalo, že zmiňovaný pozemek nejenže je krátký pro letouny, ale také a dále citujeme: „...se zvětšující se výškou předmětného lesního porostu dochází k narušení překážkových rovin dotčené vzletové a přistávací dráhy, tudíž musí dojít i k tomu odpovídajícímu posunu prahu vzletové a přistávací dráhy a jejímu prodloužení od předmětného lesa. Zrovna tak není z hlediska nákladů na efektivní výkon státní správy žádoucí provádět takovéto letové zkoušky opakovaně jenom z toho titulu, že se zvětšila výška předmětného lesního porostu.". Dáváme podnět, aby Ministerstvo zemědělství v rámci projednání tohoto odvolání se nejprve spojilo s Ministerstvem dopravy, odborem civilního letectví a v součinnosti s tímto ústředním správním orgánem zajistilo ve veřejném zájmu praktickou aplikaci účinné a efektivní vertikální ochrany našeho lesa. Jinak řečeno, z vyjádření Ministerstva dopravy je patrné, že ochranu lesa nelze zajistit na základě horizontální ochrany lesa, nýbrž je nutné hledat jiné způsoby, nejlépe cestou zákazu vzletu a přistání přes náš les nebo vymezit vertikální ochranu lesa na základě parametru odvozeného pro horizontální ochranu lesa podle § 14 odst. 1 lesního zákonu. V zájmu korektního projednání a rozhodování o podaném odvolání nadřízeným orgánem zmiňovaný dopis Ministerstva dopravy ze dne 29.11.2018 v příloze také zasíláme, aby mohl být využit pro stanovení vertikální ochrany lesa v tomto konkrétním případě.
Ve spojení s předchozím odstavcem je nutné dát najevo, že v demokratickém právním prostředí platí, jak už bylo výše uvedeno, výsadní postavení veřejného zájmu před zájmem jednotlivce. Zdokumentované hmatatelné důkazy v podobě dodatečně zaslaných souborů fotografií o jednotlivých vandalských skutcích ukazují, že setrvání záměru plochy pro vzlety a přistání letounů na pozemku p.č. xxxx v návrhu územního plánu bude znamenat, že náš les bude nadále terčem devastujících útoků ze strany provozovatele vzletové a přistávací plochy. Pro uvedenou osobu je tento způsob totiž nejjednodušším „řešením" a vidina opakovaných měření pro stanovení prahu vzletové a přistávací dráhy postrádá smysl pro místní realitu. Je naprosto klamné si myslet něco jiného v situaci, kdy vzhledem k odlehlosti území a chybějící technické infrastruktury neexistuje možnost za finančně únosné prostředky si zajistit dálkovou ostrahu lesa. Úplně na závěr sdělujeme, že nemůžeme pochopit (vymyká se zdravému rozumu), že lze na pozemku p.č.. xxxx plánovat vzletovou a přistávací plochu, když ze dvou stran v celé délce, tj. ve směru severním i východním, se nachází lesy a dokonce se připouští, že vzlety z této plochy, resp. přistání na tuto plochu lze uskutečňovat přímo proti lesu (přes tento les). K lepšímu posouzení případu také zasíláme v příloze situační mapu se zákresem dotčených ploch.
Navrhujeme, aby odvolání povinný subjekt řešil v režimu autoremedury, pokud dospěje k závěru, že lze zajistit vertikální ochranu lesa způsobem, který bude v tomto konkrétním případě znamenat systémovou komplexní ochranu našeho lesa podle lesního zákona.
V opačném případě žádáme sdělit, který nadřízený orgán bude rozhodovat o podaném odvolání a jaký časový předpoklad lze očekávat, že bude o podaném odvolání rozhodnuto (důvodem je získat včas relevantní informace pro dodatečné projednání návrhu územního plánu Zbilidy).
Odpověď:
Odpovídám na Vaše podání ze dne 17. prosince 2018 označené jako „odvolání podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb.“. Toto Vaše podání navazuje na předcházející informaci, ve které bylo v režimu zmíněného zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), odpovězeno na Váš dotaz, zda lesní zákon pamatuje také na vertikální ochranu lesa.
Úvodem považuji za nutné připomenout, že z § 1 InfZ vyplývá, že účelem tohoto zákona je upravit podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanovit základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány. Připomínám to proto, že nejen z Vaší první žádosti, ale zejména z Vašeho přípisu označeného jako „odvolání podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb.“ vyplývá, že se s odkazem na zmíněný zákon domáháte řešení problému, který rámec InfZ a jeho účel zcela zřejmě přesahuje. Nelze se totiž s odkazem na InfZ domáhat něčeho, co samo o sobě není informací, ale snahou, resp. požadavkem o věcné řešení konkrétního problému.
Ve Vašem případě, který jste dostatečně podrobně doložili listinnou i fotografickou dokumentací, jde fakticky o to, že Vy, jakožto podíloví spoluvlastníci lesních pozemků v katastrálním územní Šimanov brojíte proti tomu, aby v územním plánu obce Zbilidy bylo akceptováno, že na pozemku p. č. xxxx (trvalý travní porost) v katastrálním územní Zbilidy bude provozováno sportovní letiště, protože se domníváte, že provozovatel letiště bude poškozovat Vaše lesní porosty na lesních pozemcích přiléhajících k letišti. Současně fotografiemi dokládáte, že již dříve k takovému poškození Vašich lesních porostů došlo.
Vaši záležitost jsme opakovaně projednali s místně a věcně příslušným orgánem státní správy lesů, tedy s Magistrátem města Jihlava (Odborem životního prostředí) a máme za prokázané, že
- Vámi zaslaná fotodokumentace dokumentuje poškození Vašich lesních porostů, ke kterému došlo zřejmě již v roce 2014,
- jste poškození (neoprávněné kácení) stromů na Vašich pozemcích v k. ú. Šimanov oznámili orgánu státní správy lesů teprve Vaším dopisem ze dne 12. prosince 2018.
Ve výše uvedeném podání žádáte, aby se „Ministerstvo zemědělství spojilo s Ministerstvem dopravy, odborem civilního letectví a v součinnosti s tímto ústředním správním orgánem zajistilo ve veřejném zájmu praktickou aplikaci účinné a efektivní ochrany našeho lesa“. Tento Váš požadavek nelze akceptovat. Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy lesů (s výjimkou lesů na území národních parků), avšak z tohoto postavení nevyplývá povinnost ministerstva zabezpečovat ochranu lesů jednotlivých drobných vlastníků, kterých je v České republice více než 140 tisíc. Naopak - je povinností každého vlastníka lesa, aby se o svůj les (stejně jako o jakýkoli jiný svůj soukromý majetek) a o jeho ochranu sám postaral. Pokud jde o les (lesní porost), je jeho případné poškození, nepovolené kácení stromů apod., třeba oznámit nejen příslušnému orgánu státní správy lesů, ale i Policii České republiky, protože jde přinejmenším o poškozování majetku. Jinými slovy – ochrana lesů obecně je sice ve veřejném zájmu, naproti tomu ale ochrana konkrétního lesa je v soukromém zájmu vlastníka daného lesa.
Stejně jako Vy, i Ministerstvo zemědělství se pozastavuje nad tím, že územní plán obce Zbilidy počítá – jak uvádíte – s provozováním sportovního letiště na pozemku p. č. xxxx, který je ze dvou stran obklopen lesními pozemky s lesním porostem. Nicméně důvodně předpokládáme, že se k návrhu územního plánu obce Zbilidy vyjádřily i ostatní dotčené orgány státní správy, včetně orgánů sledujících zájmy bezpečnosti leteckého provozu.
Dále konstatuji, že není v působnosti Ministerstva zemědělství zasahovat do tvorby a schvalování územních plánů obcí. Nevíme, zda jste jako vlastník (spoluvlastník) lesních pozemků využil svého práva a vyjádřil své námitky a připomínky k návrhu územního plánu obce Zbilidy a jak se příslušný orgán územního plánování s Vašimi případnými připomínkami vypořádal.
Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů (např. i podle zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon). Máme za prokázané, že Magistrát města Jihlava se jako dotčený orgán státní správy lesů k návrhu územního plánu obce Zbilidy vyjádřil a ve svém vyjádření odkázal na zásady ochran lesů podle ustanovení §§ 13 až 15 a 22 lesního zákona.
S ohledem na výše zmíněný účel InfZ a na předmět Vašeho podání, které nežádá žádnou informaci, ale žádá provedení konkrétních opatření, jež nejsou v působnosti Ministerstva zemědělství jako ústředního orgánu státní správy lesů, mám za to, že lze tuto odpověď považovat za vyřízení Vašeho podání ze dne 17. prosince 2018 v režimu autoremedury, jak v závěru svého podání navrhujete.
Dotaz:
Svobodný přístup k informacím – žádost
Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám Ministerstvo zemědělství o poskytnutí kopie tohoto dokumentu:
1. Faktura za „Odborné hydrogeologické posouzení možných příčin ztráty podzemní vody na pozemcích parc. č. xxxx a xxxx v katastrálním území Vrchovina, obec Nová Paka, okres Jičín“ ze dne 21.12.2017, provedené Českou geologickou službou.
Poznámka: O vypracovaní hydrogeologického posouzení požádal odbor státní správy ve vodním hospodářství MZ dne 10.10.2017 Povodí Labe, s.p. Hradec Králové.
SP. ZN.: 10KC15723/2017-15111
Čj.: 60517/2017-MZE-15111
Odpověď:
Ministerstvu zemědělství byla dne 26. prosince 2018 doručena Vaše žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci poskytnutí faktury za „Odborné hydrogeologické posouzení možných příčin ztráty podzemní vody na pozemcích parc.č. xxxx a xxxx v katastrálním území Vrchovina, obec Nová Paka, okres Jičín“ ze dne 21. prosince 2017, provedené Českou geologickou službou.
Ministerstvo zemědělství požádalo, jak sám uvádíte, dopisem č.j. 60517/2017-MZE-15111 ze dne 10. října 2017 státní podnik Povodí Labe, s.p. o zadání vypracování hydrogeologického posouzení výše uvedené lokality a vyhodnocení možné příčiny ztráty podzemní vody z kopaných studní sousedů pana H.. Povodí Labe, s.p. zadalo vypracování hydrogeologického posouzení České geologické službě, která byla podle § 17 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zřízena Ministerstvem životního prostředí pro výkon státní geologické služby. Česká geologická služba shromažďuje a poskytuje údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích.
Z § 14 odst. 3 směrnice ředitele České geologické služby č. 2/2004 pak vyplývá, že Správa oblastních geologů zajišťuje v rámci úkolu Posudková a servisní činnost oblastních geologů a specialistů spolupráci zejména s regionálními a ústředními orgány státní správy a státními organizacemi. Poskytuje těmto orgánům konzultace, stanoviska, odborné posudky a informace. Tuto službu poskytuje Česká geologická služba uvedeným subjektům bezúplatně. Služba je financována z prostředků určených pro úkol Posudková a servisní činnost oblastních geologů a specialistů.