Knihovna Antonína Švehly slaví, vystaví vzácné tisky

V těchto dnech vrcholí oslavy 90 let Knihovny Antonína Švehly v Praze, největší české zemědělské knihovny a zároveň třetí největší oborové knihovny na světě. Ve svých skladech a depozitáři uchovává rozsáhlý a cenný fond literatury, tvoří jej více než 1,2 milionu publikací. Nejstarší svazky pocházejí až z 16. století, je mezi nimi například první český překlad světoznámého Matthioliho herbáře z roku 1562. Příležitost vidět tento a další vzácné dobové tisky, které nejsou běžně dostupné, budou mít návštěvníci Výstavy k historii Knihovny Antonína Švehly. Ta začne ve čtvrtek 27. října v Domě zemědělské osvěty ve Slezské ulici číslo 7, kde knihovna v budově proslulého architekta Josefa Gočára od svého založení v roce 1926 sídlí.

Knihovna A. Švehly je součástí Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který má více než stoletou tradici. Věnuje se především vědeckým výzkumům v oblastech zemědělství, potravinářství, lesnictví a příbuzných oborech. Ústav také spravuje zemědělskou účetní datovou síť FADN (Farm Accountancy Data Network) a organizuje vzdělávání a poradenství.

Přestože je knihovna především vědeckým informačním centrem, pořádá i vzdělávací a kulturní akce. Neslouží tedy jen odborníkům. Díky obsáhlému fondu mohou jejích služeb využít i milovníci zahrádek nebo kuchařského umění.

V roce 1926 knihovna vznikla jako Ústřední slovanská zemědělská knihovna a čítárna Československé akademie zemědělské. Dva roky poté se otevřela odborníkům i laikům. Přežila dva totalitní režimy, přejímala fondy různých českých oborových knihoven. Její poslání a význam pro zemědělskou veřejnost se však neměnil.

Od 30. června 2008 byla jako Zemědělská a potravinářská knihovna začleněna do ÚZEI a od roku 2011 jsou její součástí i fondy knihovny Ministerstva zemědělství. Jméno Antonína Švehly, významného agrárního politika a dlouholetého předsedy vlády ČSR, přijala v roce 2013.