Odstavec předpisu 262/2006 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 262/2006 Sb., zákoník práce
§ 41
§ 41
Převedení na jinou práci
(1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,
a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle
lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí
příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti
konat dále dosavadní práci, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice19),
b) koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo
zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být
tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její
těhotenství nebo mateřství,
c) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem
pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví
v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním,
d) jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo
správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku,
e) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku
vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci,
f) požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí,
nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.
(2) Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci,
a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. f)
a g),
b) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření
z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti
s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního
řízení,
c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními
právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem
na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
(3) Není-li možné dosáhnout účelu převedení podle odstavců 1 a 2 převedením
zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést v těchto případech
i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec
nesouhlasil.
(4) Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu
nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení
mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich
bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu.
(5) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení
práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, může ho zaměstnavatel převést
na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jen v případě, že zaměstnanec
s převedením souhlasí.
(6) Při převedení zaměstnance na jinou práci podle odstavců 1 až 3 je
zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem
k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.
(7) Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení
na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; dochází-li převedením zaměstnance
ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o
důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených
v odstavci 2 písm. c) a v odstavci 4.
19) § 4 odst. 1 zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění
pozdějších předpisů.