Odstavec předpisu 13/1997 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
§ 43
§ 43
Společná ustanovení k § 42a a 42b
(1) Jde-li o přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1
písm. u), činí výměra pokuty 9 000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje
největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy stanovenou zákonem o silničním
provozu. Není-li nejvyšší povolená hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy překročena
o více než 500 kg, činí výměra pokuty 5 000 Kč. Bylo-li zjištěno překročení největší
povolené hmotnosti vozidla i jízdní soupravy, určí se výměra pokuty podle největšího
překročení. Bylo-li kontrolním vážením zjištěno nedodržení jiné hodnoty nebo podmínky
stanovené zákonem o silničním provozu, věty první a druhá se nepoužijí. Výměra pokuty
ukládané příkazem za přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm.
u) činí polovinu výměry pokuty podle věty první nebo druhé; v případě podání odporu
není dotčena výše pokuty podle věty první nebo druhé.
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává v přenesené působnosti obecní
úřad obce s rozšířenou působností, nebo Ministerstvo dopravy podle působnosti stanovené
v § 40 odst. 2 písm. i), anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst.
9. Přestupky podle § 42a odst. 2 a 3 může projednat příkazem na místě Policie České
republiky nebo celní úřad. Přestupky podle § 42a odst. 4 může projednat příkazem
na místě Policie České republiky nebo Inspekce silniční dopravy. Přestupky podle
§ 42a odst. 1 písm. a), b), g), h), i), j) a k) může projednat příkazem na místě
obecní policie nebo Policie České republiky.
(3) Příjem z pokut uložených za přestupky podle § 42a odst. 1 písm. r)
nebo § 42b odst. 1 písm. u) je ze 40 % příjmem vlastníka pozemní komunikace, na níž
bylo kontrolní vážení provedeno, v případě pozemní komunikace ve vlastnictví státu
je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, ze 30 % příjmem kraje, v jehož
územním obvodu bylo kontrolní vážení provedeno, a z 30 % příjmem rozpočtu, ze kterého
je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuta uložená za přestupek podle
tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému
správci daně ke správě placení, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem
obce, jejíž orgán pokutu uložil, nejedná-li se o pokutu podle § 42a odst. 1 písm.
r) nebo § 42b odst. 1 písm. u).
(4) Pokud je provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž je při
nízkorychlostním kontrolním vážení zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených
zákonem o silničním provozu, současně jeho řidičem, odpovídá pouze za přestupek provozovatele
vozidla nebo jízdní soupravy.
(5) S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních
souprav není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud
prokáže, že odesílatel nebo provozovatel vozidla mu vydal k přepravované zásilce
doklad, v němž uvedl nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při
převzetí zásilky nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky. Řidič není dále odpovědný
za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud bylo při kontrolním vážení zjištěno
pouze nedodržení hodnot pro rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola
nebo skupiny kol stanovených zákonem o silničním provozu a řidič prokázal, že byl
přepravován pouze sypký materiál, jehož pohybu během přepravy nemohl bez nepřiměřených
opatření zabránit.
(6) Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek
spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské
unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré
pověsti28), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby
podle zákona o silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného
rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě, v jehož správním obvodu
a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice,
nebo
b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen
v České republice.
(7) Nepodaří-li se adresátovi, jehož sídlo nebo pobyt, popřípadě jiná adresa
pro doručování je v cizině, doručit oznámení o zahájení řízení o přestupku, příkaz
vydávaný jako první úkon v řízení o přestupku nebo jinou písemnost v řízení o přestupku
podle tohoto zákona, doručí se mu tato písemnost i další písemnosti v tomto řízení
prostřednictvím veřejné vyhlášky; opatrovník se mu neustanovuje. Správní orgán současně
učiní pokus vyrozumět adresáta vhodným způsobem o dalších doručovaných písemnostech,
pokud jsou jeho sídlo, pobyt, adresa pro doručování nebo elektronická adresa známy.
(8) Vymezení materiálu, který lze považovat za sypký materiál podle odstavce
5, a jeho fyzikálních vlastností stanoví prováděcí právní předpis.
10) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických
podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
14) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní
silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
18a) 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října
2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon
povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném
znění.
Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných
porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční
dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.