Odstavec předpisu 40/1964 Sb.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
§ 447
§ 447
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem
dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu.
(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným
invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního práva
pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení neplatí,
byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit
vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí.
(3) Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší žáku nebo studentu ode
dne, kdy měla skončit povinná školní docházka, studium nebo příprava pro povolání,
a) po dobu, o kterou se následkem úrazu, popřípadě nemoci z povolání
prodloužila jeho povinná školní docházka, studium nebo příprava pro povolání,
b) po dobu neschopnosti pro úraz nebo nemoc z povolání,
c) po dobu trvání invalidity třetího stupně vzniklé v souvislosti
s úrazem nebo nemocí z povolání,
d) po dobu trvání invalidity prvního nebo druhého stupně vzniklé
v souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání, nebo byl-li v této souvislosti uznán
osobou se zdravotním postižením, pokud vlastní vinou nezameškává příležitost k výdělku
vykonáváním práce pro něho vhodné.
(4) Vláda České republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve
vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu
na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě; to se vztahuje
i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých.