Hlavním cílem projektu je vytvoření komplexních postupů (metodika) pro bezezbytkové hospodářství v prvovýrobě a jeho praktické využití v ekologické udržitelné zemědělské výrobě. V souvislosti s tím se také vyvine systém (idea v praxi) pro moderní a efektivní informování zemědělských prvovýrobců a veřejnosti o souvislostech a benefitech ekologické prvovýroby a bezezbytkového hospodářství, zvýšení připravenosti a odolnosti všech aktérů (veřejnosti i prvovýrobců) vůči změně klimatu včetně omezení negativních dopadů. Výsledkem (kromě prvotřídně vzorového bezezbytkového hospodářství žadatele) musí být mnohovrstevný a variabilní systém přenosu pro praxi - pro jasný a jednoduchý konkrétní model pro konkrétního prvovýrobce v konkrétních podmínkách s konkrétními požadavky s využitím AI a VR (čili opak prezenčního statického přenosu "na jednom příkladu ukazuji vše všem). Veškeré výstupy budou včetně finančních modelů tj. každý zájemce bude jednoduše vědět vše o ekonomice v podmínkách vlastního podniku.

Projekt si klade několik dílčích cílů, která na sebe přímo navazují a vytvářejí logický celek. Požadavek na zlepšení životního prostředí přinese nejen lepší welfare zvířat a stájového prostředí pro pracovníky v provozech ŽV, ale i v širším okolí farem, což bude mít příznivý dopad na obyvatele okolních obcí a jejich lepší vztah k zemědělské prvovýrobě. Měřitelnou změnou hodnot lze očekávat i lepší zdravotní stav zvířat, nižší použití léčiv (zejména antibiotik) apod. Realizaci inovačních myšlenek ve výživě a krmení prasat zajistí odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, jakož i jinými vědeckými pracovišti a univerzitami (např. je uvažováno využití hmyzího a/nebo mikrobiálního jednobuněčného proteinu, neboť hmyzí protein a zejména SCP je v dnešní době vnímán jako jeden z nejperspektivnějších zdrojů živočišného proteinu nejen pro prasata, ale pro celý sektor živočišné výrovy v globálním měřítku. Firma Agrico, zastupující v ČR rakouskou firmu Schauer, je dlouhodobým dodavatelem stájových technologií pro farmu Lubomír Novák, a proto i ona se bude podílet na hledání a realizaci inovativních myšlenek - např. podporou vyššího využití, snadnějšího ovládání a systémové integrace počítačově řízených stájových technologií, jakož i zlepšování stájového prostředí zejména ve starých produkčních halách, aby bylo dosaženo hlavního cíle, tj. zlepšení životního prostředí a softvérové řešení integrace jednotlivých částí, které je již domluveno s holandsko-dánskou firmou AgroVision, která nejen vytváří specializované počítačové programy pro zemědělství (farma Nedošín využívá jejich program pro chovy prasat PigVision), ale úzce spolupracuje s významnými dodavateli stájových technologií, genetikou DanBred i jinými světově využívanými plemenářskými firmami (Topigs, PIC....), dodavateli obecných kancelářských SW a HW (Microsoft, Mac, HP, Dell, ....), dodavateli mobilních zařízení (Huawei, Apple, ....), státní a/nebo veterinární správou, statistikou, evidencí apod. v mnoha zemích. Tato firma bude externí formou služeb zajišťovat inovativní vývoj software, včetně využití principů umělé inteligence (AI), což je obsahem osobního jednání brokera na firmě AgroVision v Dánsku pro rozvoj EIP spolupráce (Hedensted, 20.07.2023). V neposlední řadě jsou plánovány inovace i v modernizaci a rozšíření budov a pořízení nových technologií (např. zapravovač kejdy), což přímo navazuje na daný inovační projekt. Lidská práce je - a i do budoucna zůstane - nejen dražší, ale i méně dostupná, a to zejména u kvalifikovaných a odpovědných pracovníků, a proto nedílnou součástí inovačního projektu budou principy automatizace a robotizace některých prací - zejména inovací nových technologií a jejich postupná systémová integrace do informačních struktur podniku (ICT), s prioritou mobilních a serverových aplikací, s aspektem usnadnění lidské práce. V chovu prasat na farmě Nedošín je využívána genetika nakupovaných prasniček F1 pro produkci finálních hybridů prasat pro jatky, v integraci s holandsko-dánským počítačovým programem PigVision. I v této oblasti jsou potřebné inovace - nejen v oblasti vstupů a výstupů dat, ale i integrace s technologickými systémy a využíváním principů umělé inteligence (AI), čemuž bude nápomocna nejen vědecko-výzkumná základna, ale i externí partneři projektu, kteří se na vývoji inovačních řešení budou spolupodílet (firma Agrico, Schauer, AgroVision atd.). Nejvyšší náklady v chovu prasat jsou dlouhodobě v jejich výživě, přičemž ne/správný poměr a využití živin u jednotlivých kategorií prasat má vliv i na změny životního prostředí. S přizvanými dalšími významnými externími partnery se odborníci z Mendelovy univerzity v Brně (doc. Horký, prof. Zeman a další) zaměří nejen na problematiku optimalizace výživy prasat a hledání nových možných cest (využití hmyzího proteinu a/nebo jednobuněčného proteinu apod.), ale i integraci dat pro využití ve vytvářeném inovovaném informačním systému podniku (BigData, s využitím prvků AI), tj. rozvoj digitalizace. Současná doba přináší celou řadu výzev, které se opírají o reálné hrozby (válka na Ukrajině, globální inflace, rostoucí lidská populace aj.). Jedním z megatrendů je zabezpečení proteinové soběstačnosti v rámci EU, která je z velké části závislá na importu ze zahraničí (např. sója). Bílkovinná složka krmiva - především sójové boby a luskoviny - pokrývají zhruba 2 % z celkové výměry osevních ploch napříč Evropskými státy. Jako velice perspektivní se jeví nové zdroje proteinů na základě biotechnologických metod (fermentace) Singel Cell Protein (SCP). Náklady na krmivo tvoří až 70 % všech nákladů, přičemž proteiny jsou nehodnotnější a nejdražší frakce. V současnosti jsou nejvýznamnějším zdrojem bílkovin pro hospodářská zvířata extrahované šroty, v menší míře luskoviny či odpady potravinářského průmyslu. Jedním z faktorů, který ovlivňuje hodnotu proteinů, je složení aminokyselin. To je u hospodářských zvířat klíčové pro úspěšnost ekonomiky chovu. Pouze ideální zastoupení hrubého proteinu v dietě prasat může zajistit plnohodnotné využití moderního genofondu hospodářských zvířat. Mimo vysoké ekonomické náklady, dovoz sóji a sójového extrahovaného šrotu zanechává za sebou výraznou uhlíkovou stopu. V roce 2011 přijal Evropský parlament návrh na řešení této silné závislosti EU na okolních zemích. Intenzivní jednání o podobě výzkumu započaly v roce 2018, kdy byla zřízena pracovní skupina "Development of plant proteins in the EU". Cílem EU je zvýšení počtu osevních ploch pro plodiny tvořící základ bílkovinných krmiv. Další rozvoj nových zdrojů proteinů v EU může přinést nejen ekonomické výhody pro zemědělce a producenty krmiv a potravin, ale také celou řadu environmentálních a klimatických výhod. V plánech EU v oblasti proteinové soběstačnosti je rovněž zdůrazněna potřeba alternativních zdrojů bílkovin jako je například hmyz, nebo mikrobiální protein. Vedle této Evropské iniciativy narůstá na globálním trhu poptávka po alternativních zdrojích proteinu. Současné marketingové prognózy odhadují, že trh s alternativními zdroji proteinu vzroste v meziročním období 2022 - 2029 o 12,4 % a může dosáhnout hodnoty 36,61 miliardy USD. Jednou z perspektivních variant alternativního proteinu je tzv. protein z jedné buňky (SCP, z anglického výrazu Single Cell Protein). Jedná se o neživé, vysušené mikroorganismy, případně izolované proteiny z mikrobiální biomasy. Původci SCP, neboli mikrobiálního proteinu, mohou být bakterie, mikrořasy, kvasinky nebo jednobuněčné houby. Podmínkou pro produkci SCP je vysoký obsah proteinů a příznivé aminokyselinové složení v buněčné struktuře. Mezi perspektivní mikroorganismy patří mikrořasy Chlorella vulgaris, Desmodesmus sp. (obsah proteinů 60 - 70 % v sušině), kvasinky Saccharomyces cerevisiae, Candida utilis (obsah proteinů 30 - 50 % v sušině) a bakterie Methylococcus capsulatus či Bacillus subtilis a další (obsah proteinů 50 - 80 % v sušině). Pozitivem je, že mimo proteiny mohou být zdrojem některých mikronutrientů a bioaktivních látek. SCP bude využit i v rámci připraveného inovačního projektu na farmě Nedošín. Bude brán ohled jednak na kvalitu SCP proteinu a jednak na ekonomickou stránku chovu. Dle dosavadních výsledků, které se objevují v zahraniční literatuře předpokládáme zařazení SCP v rozmezí 5-10 % do krmných dávek prasat. Hodnoceny budou užitkové parametry, které jsou pro chovatele klíčové (konverze, přírůstek, mortalita). I přes veškerou snahu o co nejvyšší možnou uniformitu produkce jatečných prasat se nepochybně i v budoucnu budou vyskytovat nestandardní jedinci, jejichž zatřídění je v systému SEUROP pro chovatele velmi ekonomicky nevýhodné. Proto se podnik žadatele více zaměří i na možnosti odbytu produkce mimo jatka, tj. nalezení vhodných forem pro "prodej ze dvora", což také napomůže prezentaci farmy a budování dobrých vztahů s okolím. Ekonomicky se tak lépe zhodnotí především nestandardní prasata z vlastního chovu. Výsledkem bude i dosažení kratší doby a vzdálenosti z farmy po porážku, tím lepší welfare vyřazovaných zvířat, což má velmi kladný vliv na snížení stresu a následnou jakost suroviny (nejen vadu masa PSE). Tyto produkty, nabízené v daném regionu, také napomohou ke zkrácení dodavatelských vzdáleností potravin od výrobce, přes zpracovnu po prodej spotřebiteli ("od vidlí po vidličku"), ale i k zlepšování vztahu zemědělské prvovýroby s obyvateli v okolí (PR). Praxe potvrzuje, že mezinárodně dosud není ujednocena a systémově ucelená metodika hodnocení produkce i reprodukce v chovech prasat, jakož i vyšší integrace počítačově řízených technologií do jednoho celku. Na základě optimalizace příslušného software (nejen v rámci rozvoje digitalizace) bude možné sjednotit ukazatele s cílem zefektivnit chov prasat. Projekt rovněž bude představovat jeden z mechanismů, jak udržet efektivní chov prasat v České republice. Zároveň výsledky projektu zvýší konkurenceschopnost tuzemských producentů vepřového masa. Realizaci nalezení cest, vývoj a implementace výrazně vyššího využití moderních prostředků informačních a komunikačních technologií (ICT) bude zabezpečen vytvořením zcela nových přístupů, nadefinování pojmů dle nových potřeb problematiky chovu prasat a tvorbou systémové integrace jednotlivých částí, většinou od různých dodavatelů stájových technologií, HW a SW. Tento projekt bude vznikat jako široká mezinárodní spolupráce pro vytvoření, provozní ověření a další trvalý vývoj databáze a její integrace s dalšími částmi IS, včetně mobilních aplikací a v souladu s principy Průmyslu 4.0 a umělé inteligence (AI). V rámci založené operační skupiny v průběhu následujících čtyř až pěti let společně zanalyzujeme současnou situaci v podniku Žadatele, ověříme možnosti - byť by dílčích možných, ale již existujících - řešení v ČR, okolních zemích (SR, Polsko...) a chovatelsky vyspělých zemích Evropy (Dánsko, Holandsko...), následně i s dalšími chovatelsky významnými zeměmi světa (Čína, USA, Rusko...) a na základě stanovených požadavků na inovativní integraci ICT navrhneme a s externími partnery vytvoříme požadovanou softvérovou aplikaci. Postupně budeme upřesňovat a rozvíjet informační sytém podniku od jednotlivě využívaných "single" PC se síťovým a internetovým přenosem dat pro serverovou aplikaci, non stop přístupnou pro všechny oprávněné pracovníky. Postupně budou do tohoto budovaného jednotného informačního systému (IS) integrovány i současné, nyní pouze dílčím způsobem využívané, další počítačové informace (podklady pro účetnictví, přenos dat do centrální evidence prasat, exporty a importy dat s plemenářskými servery, hlášení pro statistiku, veterinární evidenci, import a zpracování elektronických dat z jatek apod.). Na tento nově vznikající IS podniku popř. budou postupně napojovány nově pořizované počítačově řízené technologie (např. nové krmné systémy v reprodukci, předvýkrmu i výkrmu, elektronická evidence porodů, čidla zaznamenávající množství použitého krmení a vody, ventilace, hodnoty mikroklimatu, podpora vyhledávání říjí, kontroly zdravotního stavu, životních projevů zvířat, zajištění welfare na všech úrovních chovu, vytváření lepších pracovních podmínek pro zaměstnance, využití "chytrých" kamer pro zjišťování hmotnosti zvířat apod., ale i lepší zabezpečení dat proti jakýmkoliv negativním vlivům - technické selhání, viry, lidský faktor, počítačové útoky...). Samozřejmostí bude výrazně vyšší využití mobilních prostředků pracovníky na všech úrovních prvovýroby až po majitele a top manažery (SmartPhone s přístupy na server, softvérové sjednocení aplikací od různých dodavatelů nejen pro varovné signalizace, ale i možnost operativní práce s těmito systémy prostřednictvím serveru, tj. možnost realizace okamžitých změn kdykoliv a odkudkoliv dle nastavených oprávnění...). Po postupném nadefinování, ujasnění principů struktury vstupů pro kvalitu a porovnatelnost očekávaných výstupů následné sjednocení dat na farmě Nedošín a i podniků v ČR a zahraničí, které se na této spolupráci budou externě podílet - pro vytvoření funkčního celku. Postupnou publikací výsledků (web, odborné publikace), účastí na výstavách, seminářích a mezinárodních konferencích, oborových setkáních atd. vytvořit funkční projekt využitelný do budoucna i v dalších chovech ČR a zahraničí, přičemž zpětná vazba bude zajišťovat plnou životaschopnost, využití a další rozvoj i po ukončení tohoto inovačního projektu, tj. od roku 2027.

Hlavním cílem projektu bude metodika na omezení vzniku stájových emisí (NH3, CO2, CH4) při chovu skotu bez tržní produkce mléka na hluboké podestýlce. Přímo do chlévského hnoje (podestýlky) bude aplikován purifikovaný nano-jíl na bázi uhlíku s vysokou vazebnou schopností vůči stájovým emisím. Emise budou porovnávány při chovu skotu bez ustájení a s ustájením (po výstavbě zimoviště). Předmětem zkoumání bude vytvořit metodický postup, kde bude zohledněna dávka nanočástic jílu s ohledem na roční období, krmnou dávku, klimatické podmínky a způsob chovu.

Cílem projektu je využití moderních technologií v rekreačních lesích k podpoře jejich relaxační funkce inovativním a udržitelným způsobem, a zároveň je užívat ke vzdělávání o lesních ekosystémech a udržitelném ekologickém hospodářství. Výsledným produktem bude inovativní postup udržitelného užívání lesů k jejich rekreační funkci, který bude implementovat nejnovější technologie, a umožní i jiným držitelům lesa optimalizovat lesní hospodářství s důrazem na rekreační funkci lesů.

Hlavní cíl: Automatizace klíčových procesů výrobních postupů splňující kritéria tradiční řemeslné výroby žitného chleba a biochleba. Smyslem a přidanou hodnotou projektu je spolupráce zástupců potravinářské praxe (Firma KOLACEK Group s.r.o.) specializující se na tradiční řemeslnou výrobu pekařských produktů a výzkumné vývojové firmy VIPP Construct s.r.o. specializující se na výzkum, vývoj a aplikaci inovativních technologií. Oba vybrané subjekty mají zájem spolupracovat na společném projektu s definovaným cílem. Žadatelem a příjemcem projektu je majitel a jednatel firmy KOLACEK Group s.r.o., spoluřešitelem je majitel a jednatel firmy VIPP Construct s.r.o. Organizátorem a formálním koordinátorem projektu je certifikovaný broker MZe ČR, Ing. Ivan Landa. Hlavním cílem projektu je zavedení a propojení nových modernizovaných zařízeních splňujících přísné parametry pro tradiční řemeslnou výrobu pekařských produktů a bioproduktů. Úspěšnou realizací tohoto cíle bude významně snížen podíl neproduktivní rutinní ruční práce a zároveň zajištěna nová příležitost rodinné pekárny v oblasti vyššího vyššího odbytu těchto produktů a tím i příjmu firmy. Implementací nové inovativní technologie týkající se modernizace výrobních postupů bude mít firma novou příležitost na trhu v oblasti zlepšení jakosti a bezpečnosti potravin a zdravého životního stylu. Na základě hlavního cíle projektu lze definovat následující dílčí inovační cíle projektu: Inovační cíl 1 celého projektu je "vyvinout a zařadit do procesu výroby automatický vysoce přesný aplikátor separační emulze", který se předřadí před děličku (dělička je stroj, který přesnou dávkou těsta plní jednotlivé formy na těsto) a aplikoval by tak emulzi velmi přesně, v minimální nutné dávce a těsně (několik vteřin) před vlastním naplněním formy těstem. Implementací tohoto cíle budou odstraněny všechny současné nevýhody procesu: - Časová náročnost ovlivňující produktivitu práce celého procesu. - Nepřesnost (nerovnoměrnost) aplikace emulze (postřik ruční tlakovou pistolí). To způsobuje vyšší spotřebu emulze a zvyšuje náklady na výrobu stejně jako snižuje konkurenceschopnost výrobku. - Zdlouhavost tohoto procesu s jeho nepřesností má dopad na energetickou náročnost stejně jako na ekologii výroby. - Časová prodleva mezi vlastní aplikací emulze do formy a vyplněním formy těstem, která je několik hodin, způsobuje stékání emulze na dno forem což má stejné nežádoucí efekty: vyšší spotřeba emulze, nerovnoměrnost nánosu, vyšší náklady na výrobu, vyšší ekologická zátěž. Inovační cíl 2 celého projektu je vyvinout a zařadit do procesu výroby průběžnou kontrolní váhu s automatickým vyřazovacím ramenem, který by separoval (odděloval) od dalšího zpracování formy se špatnou dávkou těsta. Implementací tohoto cíle bude odstraněna stávající nevýhoda procesu: - Náročnost časová, kdy pracovník kontroluje váhu jednotlivých forem ručně, přesouváním každé formy na váhu s rychlou odezvou a i když vyřazuje jen 5 - 10 % forem k opětovnému naplnění musí u váhy strávit 100% času celého procesu. Tato časová prodleva snižuje produktivitu práce celého procesu výroby. Inovační cíl 3 celého projektu je vyvinout a zařadit do procesu výroby poloautomat, který by navlhčil a mechanicky zpracoval těsto v jednotlivých formách dle požadovaných parametrů. Implementací tohoto cíle budou odstraněny všechny následující nevýhody procesu: - Časová náročnost způsobující nízkou produktivitu práce. - Fyzická náročnost procesu na obsluhu způsobující krom jiného rozdíly ve zpracování jednotlivých dávek těsta. Navazující cíle projektu dále jsou: Zajištění certifikace inovované technologie výrobních postupů tradiční řemeslné výroby žitného chleba a vyškolení nových pracovníků do modernizovaného provozu firmy.

Ochrana půdy a jejích kvalitativních parametrů je zásadní pro trvale udržitelné zemědělství z pohledu environmentálního i ekonomického. Jednotlivé degradační procesy půdy vyvolávají řetězovou reakci a degradační proces se tak zacykluje a prohlubuje (např. dehumifikace -> zhutnění -> vodní eroze). Sledováním reálných erozních událostí se v poslední době významně projevuje vliv tzv. akcelerátorů eroze - nejčastěji kolejové řádky a zhutnění na souvratích. Proto hlavním cílem projektu je u členů operační skupiny optimalizovat vnitřní uspořádání půdních bloků tak, aby tvar a velikost parcely umožňoval efektivní obhospodařování a optimalizací pohybu souprav po pozemku došlo ke zvýšení efektivity hospodaření. Dílčími cíli pak jsou: - zavedení prvků precizního zemědělství do podniků členů OS - omezení přejezdů po pozemcích a snížení utužení půdy (hlavně na souvratích) - snížení nákladů na osiva, hnojiva a POR

Hlavním cílem projektu je vytvoření postupu pro výběr, označení, změření, popis a kategorizaci (skupin) stromů k trvalému ponechání v porostech a jeho velkoplošné zavedení na lesním majetku umístěném mimo CHKO včetně sběru podrobných dat a řešení ekonomiky opatření Mezi dílčí cíle navázané na jednotlivé skupiny aktivit patří: 1) Dokumentace o nastavení projektu a spuštění realizace projektu. 2) Vyhodnocení biodiverzty dřevinného patra a typů stanovišť (typologie). 3) Metodický postup. 4) Porosty vybrané pro realizaci ponechání (skupin) stromů. 5) Datová sada o vybraných, popsaných a změřených stromech k trvalému ponechání v porostech. 6) Tabulková a grafická prezentace provedených opatření. 7) Identifikace a kvantifikace potenciálních dotací. 8) Vyčíslení ekonomických dopadů na vlastníka lesa a doporučení k proveditelnosti u jiných lesních majetků. 9) Závěrečná zpráva. 10) Informace o projektu na webových stránkách, prezentace v rámci celostátní sítě pro venkov, článek v časopisu Lesnická práce. 11) Řízení dodání produktu - balíků práce, aktualizace projektové dokumentace, ukončení projektu.

Připravit metodiku pro inovativní zpracování produktů v zemědělství - Chytré zemědělské centrum, které bude sloužit jak univerzitám a školám ke vzdělávání, ale také veřejnosti a zájemcům z řad široké veřejnosti o zemědělství. Tím by bylo také vytvořené Inovativní komunitní centrum pro daný region Slánska, kde je ve vesnicích "mrtvý" komunitní život. Dílčím cílem je pak vytvořit webové rozhraní, které bude využívat rozšířenou realitu a bude lidi provádět přes jednotlivá místa na farmě Dryák v Osluchově, s využitím QR kódů u jednotlivých políček s plodinami, přičemž na telefonu nebo tabletu se lidem zobrazí informativní tabule o plodinách, jejich pěstování a animace např. traktoru nebo jiného stroje, jak po daném poli jede a provádí činnost spojenou s konkrétní plodinou, příp.jaké jsou fáze vývoje rostliny - jak rostou např. plody rajčat o výsadby plodiny až sklizeň v plné zralosti.) Cílem je tak inovativní rozvoj venkovské oblasti, podpora zaměstnanosti na venkově ( region Slánsko) a růstu místních podniků, posílení tržní orientace a zvýšení konkurenceschopnosti nad rámec intenzivního zemědělství.

Podpora drobné zvěře (jako jsou zajíci, koroptve, nebo bažanti) vázané na zemědělské a lesní pozemky v intenzivní oblasti zemědělského hospodaření, podpora funkčnosti a posilování biologické rozmanitosti v lesních porostech obklopených zemědělskými pozemky intenzivně obhospodařovanými a zachování přírodních stanovišť, stávanišť zvěře a polyfunkčnosti krajiny. Cílem projektu je využití remízků a menších lesíků v intenzivně zemědělsky obhospodařovávané krajině jako oáz pro drobnou zvěř vázanou na zemědělské a lesní pozemky, která zde nachází útočiště v dobách nouze. V rámci projektu dojde k návrhu lesnického přírodě blízkého hospodaření v těchto porostech na PUPFL, které často nemají hlavní funkci v produkci dřevní hmoty, ale spíše ve zvýšení úživnosti honiteb, biodiverzity v krajině, zadržování vody, funkci větrolamů, nebo neopomenutelnou a často nedoceněnou krajinotvornou a estetickou funkci. Tyto oázy života v intenzivně zemědělsky obhospodařovávané krajině mohou svou funkci násobně zvýšit v případě zavedení opatření navrhovaných v tomto projektu. Jedná se o změnu chápání těchto porostů a nastavení metodických postupů, které povedou ke zvýšení biologické, estetické i produkční funkčnosti těchto porostů. Mezi navrhovaná opatření bude patřit změna dřevin, které na těchto pozemcích může být pěstována a kterými se budou postupně nahrazovat dřeviny stávající, v případech, kdy neplní požadované funkce. Zvýší se podíl plodonosných dřevin, jako je dub, třešeň ptačí, jeřáb, nebo jírovec maďal, v keřovém patře to mohou být lísky, arónie, rybízy, trnky, hlohy, nebo šípky. Stromy budou vybírány podle vhodnosti stanovišť a podle tolerance na osvětlení kmenů. V návrhu totiž bude snížení zakmenění porostů až na zákonem povolenou hranici 0,7, tak aby pod porostem byl dostatek světla, potřebného pro keřové patro. Tímto způsobem dojde k dvouetážovému pěstování dřevin, které povedou k zásadními zvýšení úživnosti, ale i ke zvýšení biologické rozmanitosti, schopnosti zadržování vody v krajině a zvýšení krytu nejenom pro cílové druhy drobné zvěře. U pěstování plodonosných dřevin navíc dojde i k ekonomickému efektu, protože budou vybírány dřeviny s cennými výřezy dřevní hmoty, což v budoucnu přinese i ekonomický efekt pro hospodáře na těchto pozemcích.

Metodická dokumentace na inovaci v zemědělské provýrobě - Podpora regionálních zemědělců, výrobců a producentů snížením nákladů na dodávky do centrálních obchodních řetězců= z pole na stůl, podpora malých producentů, kteří se do celonárodní sítě ani nedostanou a tím pádem se zvýší jejich příjmy umístěním jejich produktů na trh. Zavedení moderních technologií do prodeje a celého procesu naskladnění a objednávek. Snížení nákladů na dopravu a tím pádem snížení emisí a ochrana životního prostředí.

Hlavním cílem projektu je zachování produktivity a posílení konkurenceschopnosti zemědělských subjektů při podmínce naplňování cílů společné zemědělské politiky. Cílem projektu je navrhnout a ověřit použití nových způsobů ochrany rostlin, které povedou k naplnění cíle EU, snížit závislost na pesticidech o 50 % a syntetických hnojivech (zejména dusíkatých) o 20 % do roku 2030. Na základě hlavního cíle a vytyčených kritérií se jedná o následující dílčí cíle: 1.- Vývoj nových a inovativních technologií chemické ochrany rostlin a výživy rostlin jako jsou lokální aplikace, pásková aplikace, podlistová aplikace, nebo pulsní ovládání trysek na základě obrazu ošetřované plochy. 2.- Implementace principů selektivní ochrany a lokální cílené výživy rostlin pouze těch částí pozemku/rostlin, které jsou bezprostředně ohroženy nebo vykazující poruchy výživy rostlin, za účelem eliminace negativního působení chemických prostředků a syntetických hnojiv na životní prostředí. 3.- Vývoj systému monitoringu plevelů/škodlivých organismů, deficiencí a poruch ve výživě rostlin umožňujícímu lokální ošetření.

Hlavní cíl projektu je inovativní postup pěstování polních plodin a zeleniny a máku, spojený s nasazením robotické platformy a modifikované plečky, která bude osazena moderní senzorovou technikou, prvky autonomie, umělé inteligence a internetu věcí, modifikovanými a vyvinutými pracovními nástroji pro cílené zásahy v podobě detailního monitoringu stavu porostu, meziřádkové kultivace, eliminace napadených rostlin, ochrany rostlin, mechanických zásahů během pěstování. Součástí řešení bude vývoj řídících algoritmů pro autonomní ovládání stroje a nářadí. Spolu s robotickou platformou bude připraven modifikovaný systém sklizně makovic a jejich následné třídění. Řešení projektu bude zahrnovat následující dílčí cíle, které budou deklarovány kontrolovatelnými výstupy: Dílčí cíl 1: Uvedení robotické platforma do reálného provozu, které bude spojeno s modifikací dosavadních postupů v zemědělském podniku a přizpůsobení se podmínek robotovi. Vývoj a modifikace pracovních nástrojů plečky, která bude agregována s robotickou platformou pro konkrétní potřeby zemědělského podniku pro potřeby eliminace napadených rostlin a zajišťování mechanických zásahů během vegetace. Modifikace pracovních nástrojů pro meziřádkovou kultivaci porostů zeleniny. Modifikace nástroje pro odstraňování květních lodyh česneku pro dosažení vyšších výnosů, která bude instalována na stávající rám plečky. Modifikace pracovních postupů a zvyklostí podniku pro naplnění požadavků na provoz robotické platformy. Vývoj pracovních nástrojů, jejich prototypování, pokusné nasazení až po reálný provoz. Dílčí cíl 2: Vývoj adaptéru, který ponese robotická platforma, pro cílenou sklizeň makovic, tak aby byly sklizeny celé makovice bez porušení a ukládány šetrně do odvozového prostředku pro následní třídění a šetrný výmlat. Vývoj pracovních nástrojů, jejich prototypování, pokusné nasazení až po reálný provoz. Dílčí cíl 3: Zajištění interakcí mezi pěstebními podmínkami a stávajících technologií a nové kombinace autonomního tažného prostředku a pracovních nástrojů . Návrh tvarů a velikostí půdních bloků s ohledem optimalizaci pohybu pracovních souprav a energetickou kapacitu robotů. Hodnocení dopadů provozních změn na časové využití soupravy. Dílčí cíl 4: Hodnocení efektivity nasazení robotických platforem s ohledem na jejich časové využití, plánování tras s ohledem na kapacitu. Hodnocení provozních ukazatelů a ekonomických výsledků pořízené technologie a ověření modifikovaného robotizovaného systému s konvenčně používanou technologií. Zajištění efektivity práce strojů spojené se snížením potřeby lidské práce a hodnocení časových snímků.

Hlavním cílem projektu je zlepšení genetické výbavy skotu pomocí embryotransferu. Emrbya budou vznikat v laboratorních podmínkách metodou IVEP (produkce embryí in vitro). Rodiče budou vybírány podle plemenných hodnot TPI (Type Performance Index). V zahraničí je IVEP nedílnou součástí šlechtitelských programů a v chovu skotu a je běžně využíván společně s přenosem embryí. V podmínkách ČR se IVEP běžně v praxi neprovádí, jsou přednostně využívány oocyty odebírané od živých dárkyň. Hlavní nevýhodou technik IVEP je nezbytnost laboratorního vybavení a přítomnost zkušeného embryologa (náklady nejsou součástí dotace - žadatel požaduje podporu pouze na výdaje spolupráce bez investice). Dílčí cíle: Zlepšení konkurenceschopnosti Cíl vybudovat geneticky silné a dlouhověké stádo s minimální brakací a maximální užitkovostí a vyváženou reprodukcí. Získávání embryí metodou IVF. Hlavní cílem embryotransferu je genetické zlepšení v chovech využitím dárkyň vysoké genetické hodnoty, vícenásobné využití nejlepších potenciálních matek plemenných býků, zkracování generačního intervalu, produkce telat požadovaného pohlaví (sexování embryí), export a import embryí, uchovávání embryí ohrožených plemen skotu v rámci genových rezerv a v neposlední řadě i ekonomický přínos pro chovatele. Hlavní cílem embryotransferu je produkce mláďat od geneticky cenných rodičů, export a import embryí a konzervace embryí. Produkce více potomstva od vynikajících rodičovských párů a zkrácení generačního intervalu. Získaná embrya od vysokoužitkových krav lze přenést do jalovic s nižší plemennou hodnotou.